Bylo nebylo #3

Toto meme pořádá Kath z blogu Kath's World of Books

,,Koncem zimy mého sedmnáctého roku matka usoudila, že mám depresi."

Bylo nebylo #2

Toto meme pořádá Kath z blogu Kath's World of Books 

,,Její strach jsem cítila dřív, než jsem ji uslyšela křičet."

Bylo nebylo #1

Sice už tohle meme probíhá celkem dlouho, ale my jsme se rozhodly zapojit až teď, takže doufám, že to nijak moc nevadí. Je to meme, které pořádá Kath z blogu Kath's World of Books Je škoda, že Kath se tomuhle už vůbec nevěnuje, ale nám se tenhle nápad prostě líbí, takže jsme si řekly, proč se nezapojit? 


Takže o  co jde?

 - Každý čtvrtek ( když bude čas :)) tak na blog napíšu první větu z knížky, kterou aktuálně čteme. První větu mám vždycky moc ráda, protože mi většinou o té knížce něco řekne nebo taky někdy je úplně nepodstatná a taky miluju poslední věty, ale o těch ani nejde psát, když nechci spoilerovat :D

 ,,Luce vpadla do zářivkami osvětlené haly Internátní střední školy Meče & kříže o deset minut později, než měla."

Mé sladké šestnácté století

Autor: Rachel Harris
nakladatelství: CooBoo
rok vydání: 2013
počet stran: 256

Anotace:

Cat Crawfordová má za pár dní oslavit své sladké šestnácté narozeniny. Ovšem to poslední, co si Cat přeje, je extravagantní narozeninová party organizovaná její temperamentní nevlastní matkou. Alespoň malou útěchou jí je plánovaný rodinný výlet do magické Florencie. A když ji při prohlídce tohoto úžasného města zavede zvědavost do cikánského stanu, ocitne se přímo… v renesanční Florencii.

Na tomto výletu do šestnáctého století, vyzbrojena pouze batohem plným věcí z budoucnosti, se Cat setká se svými předky. A nejen s nimi, vždyť v této době je Florencie plná známých umělců, kteří právě tvoří svá vrcholná díla. A samozřejmě není nouze ani o pohledné renesanční ctitele… Avšak podaří se Cat najít cestu zpět do moderní doby, nebo se její italské dobrodružství promění v italské navždy?

Vlastní anotace:   

Cat je taková normální teenagerka, která se zajímá o historické památky, nejvíce z 16. století, hlavně  se zajímá o Michelangelovu sochu Davida. Zároveň ji láká také renesanční Itálie, do které se s otcem a temperamentní nevlastní matkou vydává na dovolenou. Už jen to, že Jenna chce přesně rozhodovat o tom, jak bude vypadat Catina narozeninová party šestnáctin, jí leze na mozek. Navíc jede Jenna s Cat a jejím otcem na prázdniny, to už je moc. Proto je velmi nadšená z toho, když může celé jedno odpoledne strávit sama a prohlédnout si renesanční Itálii svýma očima. Když se před ní objeví obrovský stan, neváhá a vstoupí do něj. Setkává se tady s cikánkou, která věští budoucnost. I Cat si nechá věštit. Dozvídá se, že se vydá na dobrodružnou cestu do Florencie v době 16. století. I když je věštba cikánky podle Cat z říše snů, přesto v ní hlodá jiskřička pochybností. Co když se podivná věštba stane skutečností? A jestli k tomu dojde, bude se moct vrátit zpět do současnosti?

Názor:

První můj dojem po přečtení 80 stránek byl takový, že jsem si říkala, co to čtu za slaďárnu.  První polovina knížky byla nudná, ale ta druhá polovina už se krásně rozjela. Ze začátku se děj točil jen okolo Jenny a toho, jak ji Cat nemá ráda. To mi lezlo na nervy, ale když se konečně Cat přenesla do 16. století, a přestala řešit svou "macechu", knížka začala mít spád. Nakonec jsem zjistila, že knížka je příjemnou oddechovkou.

Konečně jsem  u ní odpočívala daleko od všech těch dystopií, YA, sci-fi. Tohle je přesně knížka, kterou jsem potřebovala - jednoduchá, čtivá, krátká akorát na cestu autem, když jsem jela do hor. Kdo chce jednoduchou, trochu sladkou, nenáročnou knihu na přemýšlení, je tahle pro něj tou pravou.

 Postavy:
 Ke Cat jsem si musela najít vlastní cestu, protože to nebyla postava, do které jsem se vžila hned od první stránky. Někdy jsem měla nutkání jí dát facku, aby se už konečně probrala a uvědomila si, jak sobecky se vlastně chová, ale nakonec jsem si k ní tu cestu našla. Když Cat vstoupila do toho stanu, nepromyslela si nic dopředu. Nejdřív prostě stála před ním a pak už do něj rychle vkročila, to mi přišlo hodně hektické a nevím proč.

Byla tam výrazná změna v chování předtím, než odcestovala a pak na konci. Rozhodně tu konečnou Cat jsem měla nejradši, protože si už konečně uvědomila, že nejhorší věc na světě není, že jí macecha uspořádá podle sebe navrženou narozeninovou oslavu.

   
A konec? Proč to skončilo tak otevřeně? Doufám, že brzy bude další díl, protože chci vědět, jak to všechno dopadne.

                    HODNOCENÍ 8/10

Než jsem tě poznala

autor: Jojo Moyes

nakladatelství: Ikar

rok vydání: 2012

počet stran: 408

anotace:

   Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. 
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivní Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise… 
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje.



vlastní anotace:

   Will Traynor si žil nádherným životem. Měl vysněnou práci, bohaté rodiče a skvělou přítelkyni, co víc si mohl mladý muž přát? Ale jen do té doby, než ho srazila motorka a on ochrnul. Stal se z něj kvadruplegik a celý život měl strávit na invalidním vozíku. 

    Louisa Clarková žije s rodiči, sestrou Trinou a jejím synem v menším domku, kde naopak  dostatek peněz nemají, aby si dopřávali nějakého luxusu. Lou právě vyhodili z práce v kavárně, kde sice dostávala minimální mzdu, ale zato tam byla šťastná. Ale hned si začala hledat další a štěstí se na ni usmálo, jelikož jí přijali jako novou pečovatelku o kvadruplegika. A navíc za velké peníze. 

  Lou už pár let chodí s Patrickem, jeho smyslem života se stalo běhání a nemluví o ničem jiném než jen o tom. Dříve se Lou věnoval pořád, ale teď si na ni udělá čas jednou do týdne. Lou ale nechce zničit dlouho budovaný vztah mezi nimi, proto se Patrickovo chování snaží nějak přetrpět.

  Když se Lou poprvé seznámila s Willem, byl na ni nepříjemný, drzý a zároveň se k ní choval nepřátelsky a panovačně, ale později se začali lépe poznávat. Když se Will necítil zrovna ve své kůži, Lou se stáhla stranou, aby nepřekážela, když se o něj staral jeho ošetřovatel Nathan. Ve chvíli, kdy Lou zjistila, že Will už dál nechce žít, že ztratil smysl života, když zůstal na vozíku, když ho opustila přítelkyně, když nemohl vykonávat svojí práci, kterou tak miloval, když nemohl procestovat celý svět, jak si představoval, a jak tento život nesnáší, vzala situaci do svých rukou. Pokusila se mu smysl života zase vrátit, odvést ho od myšlenky skončit se svým životem. Začala s ním jezdit na výlety, vymýšlela zajímavé aktivity, které se daly zvládnout i na vozíčku. Pomalu se vžívala do Willovi situace a zjistila, jak je život kvadruplegika těžký. Podaří se jí dostat Willa do  takového stavu, aby si začal života zase vážit?

Názor:

    Tuhle knížku jsem začala milovat už po přečtení pár stránek. Když jsem si přečetla prolog, byla jsem přesvědčená, že to špatně dopadne. Přesto, že jsem nečetla názory ostatních bloggerů a vlastně ani anotaci, nechala jsem  se rychle do příběhu vtáhnout.Ze začátku se zdálo, že děj knížky je vyprávěn z pohledu Willa. Když jsem se ale začetla dál, bylo jasné, že Will není hlavním vypravěčem. Ostatní postavy sdělují své vnitřní pocity, myšlenky, nápady, názory i starosti, ale Will nikdy. Já bych se mu osobně hrozně chtěla pošťourat v těch jeho myšlenkách.  Ale nejspíš je to lepší, že mi zůstaly utajené. Ti, kteří četli, určitě ví proč. A ti, co ještě nečetli, se mají na co těšit, protože Willovo nitro tedy opravdu umí překvapit!


Postavy:

   Will mi šíleně přirostl k srdci. I ze začátku, když se choval k Lou odtažitě, sobecky a nafoukaně,  mi to přišlo super. Nějak jsem tušila, že mu to nezůstane. A k tomu, když Louise říkal místo křestním jménem, příjmením, bylo taky úplně úžasné. Jeho sarkastickým poznámkám jsem se smála až moc a milovala jsem, jak se vždy oni dva na sebe naštvali, pohádali se a za chvíli bylo vše OK. 

Lou, neboli Louisa Clarková - optimistická, veselá a starostlivá, sedmadvacetiletá dívka, která se výstředně obléká, to je ona. Lepší hlavní postava tam asi být nemohla. Dost dlouho jsem přemýšlela o tom, co bych dělala, kdybych byla na místě Lou a nějak se pořád nemůžu dostat k závěru, protože to vážně nevím. Při čtení jsem se dokázala vcítit do obou postav, takže bylo šíleně složité vybrat si, jak bych se zachovala v této situaci já. Knížka byla nádherně napsaná, čtivá a její silný děj mě vykolejil tak, že jsem o ničem jiném dalších 24 hodin nepřemýšlela.

Do poslední vteřiny doufat! - to bylo moje předsevzetí už od začátku, protože rozuzlení celé knížky se stejně dozvíte až na konci. 

 I 10000 hvězdiček by bylo na tuhle knížku málo, ale když už se držím desetihvězdičkové stupnice, nezbývá mi nic jiného než jí dát 10!

                            Moje hodnocení 10/10

V šedých tónech

autorka: Ruta Sepetys
nakladatelství: CooBoo

Anotace:

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři.

Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech..

Vlastní anotace:

Patnáctiletá Lina Vilkasová žije se svou rodinou v Litvě, v Kaunasu. Lina je nadaná umělkyně. Její inspirací je Edvard Munch. Maluje svými pocity, svou duší. V září by měla začít studovat na umělecké škole.

V Evropě zuří válka a Stalin se chce zmocnit tří pobaltských republik a to Litvy, Estonska a Lotyšska. Místní obyvatele deportuje do pracovních táborů na Sibiři.

Večer 14.června 1941 zatknou i Linu, její matku a desetiletého bratra Jonase. Čeká je krutá, vyčerpávající a dlouhá cesta. Naloží je do vlaků pro dobytek, kde musí sdílet místo s cizími lidmi. Mrzutým plešatcem, Onou a její novorozenětem, knihovnicí paní Rimasovou, malou Janinou a dalšími osmatřiceti lidmi.

Lina netuší kam je vezou. Proč je vlastně zatkli? Vždyť nic neudělali! Kde je jejich otec?

Přesto tohle všechno se Lina zamiluje do sedmnáctiletého Andriuse. Právě láska, rodina, kreslení a naděje jí dává sílu, aby bojovala o holý život, za Litvu a za ostatní, kteří o ten svůj přišli.

Názor:

Tahle kniha má silný, krutý  a dojemný příběh. Na téhle knize je především úžasné, že ukazuje pravdu, tohle se kdysi odehrálo. Nechápete, jak se něco takovéhle strašné věci mohly dít. Nikdo si nedokáže představit, že by právě tohle jeho potkalo. Spousta nevinným lidem byl ukraden život. Byli odvlečeni na Sibiř a tam umírali s hladem za neustálého ponižování a bití v obrovské zimě.

Lina je velmi sympatickou hrdinkou. Obdivuji ji za její neuvěřitelnou statečnost, protože přes to všechno, co si musela vytrpět, se nenechala zlomit.

Linin příběh je dech beroucí, otřásl mnou, naprosto mě pohltil, rozbrečel mě a emocionálně vyčerpal.

Knihu V šedých tónech rozhodně stojí za to si přečíst.

Moje hodnocení:    10/10

Banka těl MLADŠÍ

autor: Lissa Price
nakladatelství: Fortuna Libri
rok vydání: 2012
počet stran: 344

Anotace:

      Dívka stojí před strašlivou volbou. Rodiče jsou mrtví, bratr nemocný, za peníze se stane někým jiným. Komu může věřit? Nikomu...

Děj tohoto strhujícího románu pro teenagery se odehrává v budoucnosti.

Během smrtelné nákazy zahyne většina lidstva. Díky zázračnému léku, podávanému zpočátku jen velmi starým a velmi mladým lidem, zůstanou na živu jen starci a děti – a ti najednou stojí proti sobě. Mladým se chce žít a starým se nechce zemřít.

Aby se děti uživily, pronajímají prostřednictvím tajné organizace svá těla bohatým starým lidem, kteří chtějí znovu okusit mladost – a prodloužit si život. Hlavní hrdinka tohoto napínavého románu, Callie, se nechtěně připlete do cesty intrikářskému senátorovi, který chce vydělat jmění na tom, že těla dětem jednoduše ukradne a pronajme je navěky... Callie najednou neví, komu může důvěřovat – a do toho ji zasáhne láska..

Vlastní anotace:

          Callie patří do vrstvy lidí, kteří přežívají, a to jakýmkoli způsobem. Jediné, co jí na světě zbývá je malá naděje na lepší život pro jejího bratra, který je nemocný. Spolu s kamarádem Michaelem, se po smrti většině dospělých, včetně jejich rodičů, snaží najít jakýkoliv způsob na přežití. Stěhování z jednoho místa na druhé, Callieinu bratru  moc nepomáhá a to jen proto, že nemají peníze, aby si koupil svůj vlastní skromný byteček. A do toho Callie objevuje institut Banka těl, kde MLADŠÍ pronajímají své tělo STARŠÍM, aby ti starší nemuseli pouze ležet doma, vyšívat či háčkovat. Za tu dobu co se pronajímají jejich těla, oni jen leží a spí, a vždy když se vzbudí, mají sumu peněz na rukou. Přesně takhle si to představuje Callie, že si jen lehne, prospí pár dní a  pak dostane jen zaplaceno. Jenže, když si její tělo propůjčí jedna žena ze starších, najednou s ní může mluvit. Co se stalo, vždyť měla jen chvíli spát. Mluví spolu jen občas, ale proč má Callie pocit, že jí nemůže věřit? Do toho se objevuje záhadný a naprosto okouzlující Blake, se kterým prožije  úžasné léto, mluví s ní otevřeně a pravdivě, ale co když pravda není vždy takovou pravdou, jak se zdá být??

Názor:

         Knížka mě naprosto okouzlila, jak svým dějem, tak i obálkou. Přesně takhle by měla správná dystopie vypadat. I v této knížce se objevuje milostný trojúhelník. Krásný, milý Blake a pečující a starostlivý Michael. Nemůžu se rozhodnout, koho mám radši, protože každý je vlastně úplně jiný. Na konci knížky mě kvůli rozuzlení naštval Blake, ale přesto ho mám pořád ráda. Nechci zbytečně ani jednoho zavrhovat, takže si radši počkám na další díl. Ale jediný, co vím jistě je, že jsem si oblíbila hlavní hrdinku Callie, za její odvážnost, chytrost a boj za spravedlnost, ale také za to jak se dokázala postarat o svého malého sedmiletého brášku Tylera. Dokázala mu zajistit ochranu i jídlo a udělala pro něj cokoliv, co bylo možné. Konec mě posadil na zadek a já si prostě musela říct ,,A víc nic? Takhle to jako vážně skončí? Já chci další díl!" 

Shrnutí: Rozhodně doporučuji mladším i starším čtenářům, protože si rozhodně nemyslím, že by knížka dokázala něčím zklamat. Samá akce a napětí, zato se autorka nemazlila s popisem postav ani prostředí, ale rozhodně konec knížky mě upoutal nejvíc, protože to,  co bylo na konci, při tom mi přebíhal mráz po zádech.

Hodnocení:            10/10

Ahoj! Tak co, užili jste si vánoční prázdniny?
Ano, vím, že je 18.ledna a že vánoční prázdniny byly už před nějakým tím pátkem, ale začala škola, testy, ani jsem nevěděla, kde mi hlava stojí! Takže v tomhle se musím trochu ospravedlnit. :)

Doufám, že jste pod stromečkem našli úplně všechno co jste chtěli a že z toho máte hlavně radost....A hlavně jestli jste si přáli nové knížky, tak doufám, že jste je pod tím stromečkem našli :D

Já se tedy taky musím pochlubit, jaké knížky jsem pod stromečkem našla. 

<------------------------------------------------

Dneska jsme konečně s -A byly spolu, takže jsme nafotily dohromady všechny knížky co jsme dostaly nebo si je nedávno koupily. Je jich spousta, takže jsem jich přes vánoční prázdniny moc nepřečetla! A  co jsem přečetla, tak jsem dala už na blog.

Nedávám si většinou žádné předsevzetí do nového roku, protože vím, že ho nikdy nesplním, ale řekla jsem si, že se musím blogu věnovat víc. Nepojala jsem to jako předsevzetí, ale jako slib sama sobě. Takže doufám, že ho splním :)

A pak je tu slib, který jsme si daly s -A, a to, že natočíme své první video. ;) Už teď se toho bojím , :DD ale doufám, že to bude za něco stát. :)

Další, co bychom vám chtěly říct je, že jsme se zapojily do výzvy, kterou pořádá Ells. Zkusíme přečíst 70 knížek za rok 2014 , takže uvidíme, jestli se nám to povede, rozhodně recenze budeme přidávat hned na blog. :DDDD

     

Takže mějte se krásně, užívejte si volného času, kterého mám já docela málo a hlavně čtěte. Paa

  -E, -A

Den co den

autor: David Levithan
nakladatelství: CooBo
rok vydání: 2012
počet stran: 342

Anotace:

       Každý den se probudíte v jiném těle, každý den žijete život někoho jiného. A tak platí jedna jediná zásada - vyhněte se tomu, aby si někdo všiml, že na jeden den přebýváte v těle někoho jiného a nepleťte se do jeho života.
        Vše je v pořádku, až do rána, kdy se probudíte v těle Justina a zamilujete se do jeho přítelkyně Rhiannon. Od toho okamžiku všechna pravidla, podle nichž jste až do teď žili, přestávají platit. Konečně se objevil někdo, s kým chcete být den co den.

Vlastní anotace:

 Máte jen jediný den na to zorientovat se kdo vlastně jste!

 Máte jen jediný den na to zorientovat se kde vlastně žijete!

 A celý život na to aby jste zjistili, proč se to vlastně děje!

        Nevědět, kdo vlastně jste a každý den žít život někoho jiného? Možná získáte spoustu zkušeností a poznání, ale jednou jedinkrát se vžijete do člověka ve kterém na den přebýváte, může vám to změnit dosavadní život...Procestovat spousty měst. Proč ne? Ale když se zamilujete, je to problém!

        A, se denně stěhuje z jednoho těla do druhého, už od svého narození. Vždy jen na jediný den, kdy musí předstírat, že je ten člověk, do kterého se zrovna přistěhoval a musí žít jeho život. Přesně o půlnoci se zase přemístí dál do jiného těla. Ale proč se to děje? Je jen jediný na světě nebo je jich takových víc???

         

        Být na jediný den v těle Justina a chodit s krásnou, ale přesto tichou Rhiannon, nejde se do ní jen tak nezamilovat. I když se k Rhiannon Justin většinu času nechová hezky, vydrželi už spolu něco málo přes rok. Rhiannon ví, že Justin je většinu času protivný, ale k životu potřebuje alespoň něco trvalého. Ale vidět Rhiannon takhle utrápenou, to A nemůže dopustit...

Tráví s ní většinu času, i když ona  ani neví, že uvnitř je ta samá osoba, která s ní strávila celý den v Justinově těle. Je načase říct Rhiannon pravdu nebo je lepší nejdřív jí poznat? A co když někdo jiný začne dělat potíže? Co se stane s přátelstvím Rhiannon a A?

Názor:

       První, co asi zmíním, bude to, že David Levithan se přiřadil na můj seznam oblíbených autorů. Tohle byla tedy první knížka, co jsem od něj četla, ale byla jsem tím dějem pohlcená a přečetla jsem jí hnedka ten večer, co jsem ji rozečetla. Možná když si přečtete anotaci, že se A zamiluje do Rhiannon, tak vás to možná odradí, kvůli tomu, že to má takový ten klasický děj, ale není to jedna z milionu knížek, která dopadá podle představ! Taky jsem si na začátku tohle říkala, ale docela mě ten konec mrzel. Ale celkový dojem z knížky byl nepopsatelný. Když jsem knížku viděla v knihkupectví, zaujala mě obálka s padajícími lidmi. To byl asi můj první dojem, tak jsem si řekla, proč jí nezkusit a navíc měly přijít Vánoce, takže tato knížka se přidala na můj seznam. Určitě nelituji, že jí mám doma a můžu vám ji jedině doporučit!

Dávám knížce 99%