První stříbrná kniha snů
Autor: Kerstin Gier
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2014
Počet stran: 352
Anotace:
Opravdu strašidelné – ještě strašidelnější než jakýkoli hřbitov v noci – je to, že tihle kluci o ní vědí věci, které by ve dne nikdy nahlas neřekla, leda ve snu. Jak je tohle možné? Je to pořádně zamotaná hádanka, ale hádankám nemohla Liv nikdy odolat…
Názor:
První stříbrná kniha snů pro mě byla jednou z nejvíce očekavaných knížek roku 2014. Když jsem zjistila, že Kerstin Gier bude mít novou knihu, tak jsem měla šílenou radost. Po skvělé trilogii Drahokamy musí být hodně obtížné napsat další skvělé knížky s podobným žánrem, takže jsem byla velice zvědavá, jak se s tim Kerstin popere.
Jako první, když se na knížku zadívám, mě do očí udeří krásně zpracovaná obálka. Nevím čím to je, ale ta obálka mi připadá hodně shodná s předchozí trilogií, i když jsou to rozdílné série s rozdílným obsahem, tak ty obálky na mě působí celkem podobně. Nepřijde mi vůbec přeplácaná a krásně mi k sobě všechno sedí.
Čekala jsem od knížky celkem hodně a přitom jsem neměla ani nejmenší tušení o čem vlastně je. Chtěla jsem ji už jen proto, že ji napsala Kerstin Gier, protože její trilogie Drahokamy, mě hodně oslovila a moc se mi líbilo, jakým stylem ji Kerstin napsala, tak proto jsem tuhle musela mít doma. Kerstin zaujme nejen svým jménem na obálce, ale také i tématem, které si pro knížku vybere. Když jsem před pár lety četla Rudou jako rubín, tak mě zaujala tématem "cestování časem". Tady si vybrala taky téma, které dokáže zaujmout a to jsou sny. Myslela jsem si podle názvu, že to bude knížka spojená s jejími sny, které se jí zdají a ona si ty nejlepší třeba někam napíše, ale rozhodně mě nenapadlo, že sny se mohou stát skutečností...
Po přečtení pár kapitol, jsem si byla jistá, že se mi knížka bude líbit. První stříbrná kniha snů je napsaná, tak že se čtenář nemusí prokousávat stránkovými popisy prostředí či postav, ale zároveň její krátké popisy postačí k tomu, abychom si vše živě představili, a aby nás zavedly přímo do děje.
Olivie, neboli zkráceně Liv, není žádná superhrdinka. Je to jen obyčejná holka. Drzá, ztřeštěná, zábavná a zvědavá teenagerka, do které je snadné se vžít a vlastně vám ani nedá na výběr, takže s ní musíte chtě nechtě pociťovat všechny problémy a starosti. Nebo alespoň já jsem to tak měla. Líbilo se mi na ni, jak strká nos do věcí, do kterých jí nic není i jak perfektně zvládá slovní přestřelky. Bez toho by to nebyla ta správná Liv kdyby se jí řeklo ne a ona poslechla. Ale všechny tyhle její vlastnosti ji celkem rychle dokáží zavézt do průšvihů.
Když se Livina matka konečně seznámí s mužem, do kterého se zamiluje, Liv s Miou z ní mají konečně radost, ale jen do té doby než se dozví, že se spolu se svou chůvou hned přestěhují k němu a jeho dvěma dětem: Florence a Graysonovi, kteří z toho nemají o moc větší radost než Mia s Liv. A možná by to stěhování nebylo tolik nepříjemné, kdyby se Liv s Graysonem a jeho třema kamarády nepotkala další noc ve svém snu, kdy projde zelenými dveřmi s klikou ve tvaru ještěrky a nezjistí, že tam všichni čtyři předvádějí nějaký rituál..
Všichni čtyři kluci (Grayson, Henry, Jasper a Artur) se další den objevují ve škole, kde spolu tvoří partu blonďatých, dokonalých celebrit, po kterých slintá většina holek ze školy. Můj největší problém byl, že jsem si je chvíli pletla, takže jsem ani netušila kdo je kdo! Liv naštěstí neřeší, jestli si má vybrat tohohle nebo támhletoho, ale víc ji zajímá tajemství, které parta kluků střeží.
Ještě když ani nikdo neví, kdo se skrývá za přezdívkou Secrecy, která zaujímá místo drbny, která ví o všem, co se na škole šustne, má Liv akorát zamotanou hlavu ze všech těch tajemtví, kterým chce přijít co nejdřív na kloub...
Hodnocení 9/10
Názor:
První stříbrná kniha snů pro mě byla jednou z nejvíce očekavaných knížek roku 2014. Když jsem zjistila, že Kerstin Gier bude mít novou knihu, tak jsem měla šílenou radost. Po skvělé trilogii Drahokamy musí být hodně obtížné napsat další skvělé knížky s podobným žánrem, takže jsem byla velice zvědavá, jak se s tim Kerstin popere.
Jako první, když se na knížku zadívám, mě do očí udeří krásně zpracovaná obálka. Nevím čím to je, ale ta obálka mi připadá hodně shodná s předchozí trilogií, i když jsou to rozdílné série s rozdílným obsahem, tak ty obálky na mě působí celkem podobně. Nepřijde mi vůbec přeplácaná a krásně mi k sobě všechno sedí.
Čekala jsem od knížky celkem hodně a přitom jsem neměla ani nejmenší tušení o čem vlastně je. Chtěla jsem ji už jen proto, že ji napsala Kerstin Gier, protože její trilogie Drahokamy, mě hodně oslovila a moc se mi líbilo, jakým stylem ji Kerstin napsala, tak proto jsem tuhle musela mít doma. Kerstin zaujme nejen svým jménem na obálce, ale také i tématem, které si pro knížku vybere. Když jsem před pár lety četla Rudou jako rubín, tak mě zaujala tématem "cestování časem". Tady si vybrala taky téma, které dokáže zaujmout a to jsou sny. Myslela jsem si podle názvu, že to bude knížka spojená s jejími sny, které se jí zdají a ona si ty nejlepší třeba někam napíše, ale rozhodně mě nenapadlo, že sny se mohou stát skutečností...
Po přečtení pár kapitol, jsem si byla jistá, že se mi knížka bude líbit. První stříbrná kniha snů je napsaná, tak že se čtenář nemusí prokousávat stránkovými popisy prostředí či postav, ale zároveň její krátké popisy postačí k tomu, abychom si vše živě představili, a aby nás zavedly přímo do děje.
Olivie, neboli zkráceně Liv, není žádná superhrdinka. Je to jen obyčejná holka. Drzá, ztřeštěná, zábavná a zvědavá teenagerka, do které je snadné se vžít a vlastně vám ani nedá na výběr, takže s ní musíte chtě nechtě pociťovat všechny problémy a starosti. Nebo alespoň já jsem to tak měla. Líbilo se mi na ni, jak strká nos do věcí, do kterých jí nic není i jak perfektně zvládá slovní přestřelky. Bez toho by to nebyla ta správná Liv kdyby se jí řeklo ne a ona poslechla. Ale všechny tyhle její vlastnosti ji celkem rychle dokáží zavézt do průšvihů.
Když se Livina matka konečně seznámí s mužem, do kterého se zamiluje, Liv s Miou z ní mají konečně radost, ale jen do té doby než se dozví, že se spolu se svou chůvou hned přestěhují k němu a jeho dvěma dětem: Florence a Graysonovi, kteří z toho nemají o moc větší radost než Mia s Liv. A možná by to stěhování nebylo tolik nepříjemné, kdyby se Liv s Graysonem a jeho třema kamarády nepotkala další noc ve svém snu, kdy projde zelenými dveřmi s klikou ve tvaru ještěrky a nezjistí, že tam všichni čtyři předvádějí nějaký rituál..
Všichni čtyři kluci (Grayson, Henry, Jasper a Artur) se další den objevují ve škole, kde spolu tvoří partu blonďatých, dokonalých celebrit, po kterých slintá většina holek ze školy. Můj největší problém byl, že jsem si je chvíli pletla, takže jsem ani netušila kdo je kdo! Liv naštěstí neřeší, jestli si má vybrat tohohle nebo támhletoho, ale víc ji zajímá tajemství, které parta kluků střeží.
Ještě když ani nikdo neví, kdo se skrývá za přezdívkou Secrecy, která zaujímá místo drbny, která ví o všem, co se na škole šustne, má Liv akorát zamotanou hlavu ze všech těch tajemtví, kterým chce přijít co nejdřív na kloub...
Hodnocení 9/10
Jako první, když se na knížku zadívám, mě do očí udeří krásně zpracovaná obálka. Nevím čím to je, ale ta obálka mi připadá hodně shodná s předchozí trilogií, i když jsou to rozdílné série s rozdílným obsahem, tak ty obálky na mě působí celkem podobně. Nepřijde mi vůbec přeplácaná a krásně mi k sobě všechno sedí.
Čekala jsem od knížky celkem hodně a přitom jsem neměla ani nejmenší tušení o čem vlastně je. Chtěla jsem ji už jen proto, že ji napsala Kerstin Gier, protože její trilogie Drahokamy, mě hodně oslovila a moc se mi líbilo, jakým stylem ji Kerstin napsala, tak proto jsem tuhle musela mít doma. Kerstin zaujme nejen svým jménem na obálce, ale také i tématem, které si pro knížku vybere. Když jsem před pár lety četla Rudou jako rubín, tak mě zaujala tématem "cestování časem". Tady si vybrala taky téma, které dokáže zaujmout a to jsou sny. Myslela jsem si podle názvu, že to bude knížka spojená s jejími sny, které se jí zdají a ona si ty nejlepší třeba někam napíše, ale rozhodně mě nenapadlo, že sny se mohou stát skutečností...Po přečtení pár kapitol, jsem si byla jistá, že se mi knížka bude líbit. První stříbrná kniha snů je napsaná, tak že se čtenář nemusí prokousávat stránkovými popisy prostředí či postav, ale zároveň její krátké popisy postačí k tomu, abychom si vše živě představili, a aby nás zavedly přímo do děje.
Olivie, neboli zkráceně Liv, není žádná superhrdinka. Je to jen obyčejná holka. Drzá, ztřeštěná, zábavná a zvědavá teenagerka, do které je snadné se vžít a vlastně vám ani nedá na výběr, takže s ní musíte chtě nechtě pociťovat všechny problémy a starosti. Nebo alespoň já jsem to tak měla. Líbilo se mi na ni, jak strká nos do věcí, do kterých jí nic není i jak perfektně zvládá slovní přestřelky. Bez toho by to nebyla ta správná Liv kdyby se jí řeklo ne a ona poslechla. Ale všechny tyhle její vlastnosti ji celkem rychle dokáží zavézt do průšvihů. Když se Livina matka konečně seznámí s mužem, do kterého se zamiluje, Liv s Miou z ní mají konečně radost, ale jen do té doby než se dozví, že se spolu se svou chůvou hned přestěhují k němu a jeho dvěma dětem: Florence a Graysonovi, kteří z toho nemají o moc větší radost než Mia s Liv. A možná by to stěhování nebylo tolik nepříjemné, kdyby se Liv s Graysonem a jeho třema kamarády nepotkala další noc ve svém snu, kdy projde zelenými dveřmi s klikou ve tvaru ještěrky a nezjistí, že tam všichni čtyři předvádějí nějaký rituál..
Všichni čtyři kluci (Grayson, Henry, Jasper a Artur) se další den objevují ve škole, kde spolu tvoří partu blonďatých, dokonalých celebrit, po kterých slintá většina holek ze školy. Můj největší problém byl, že jsem si je chvíli pletla, takže jsem ani netušila kdo je kdo! Liv naštěstí neřeší, jestli si má vybrat tohohle nebo támhletoho, ale víc ji zajímá tajemství, které parta kluků střeží.
Ještě když ani nikdo neví, kdo se skrývá za přezdívkou Secrecy, která zaujímá místo drbny, která ví o všem, co se na škole šustne, má Liv akorát zamotanou hlavu ze všech těch tajemtví, kterým chce přijít co nejdřív na kloub...
Hodnocení 9/10
.jpg)
